Jdi na obsah Jdi na menu
 


2020 Společnost diskusní - I.

                          /tvorba, poezie, filosofie, právo/
                                - dle aktuální situace

_____________________________________________________________________________________________________

Ať život neřídí rutina a je v něm prostor pro netradiční řešení...
… ať u témat, kde řešit nelze, může přijít smíření...
… ať si vše běží svým tempem a sebevyjádření se meze                nekladou...
… ať každý nachází svoje světýlko ve tmě, které posvítí na           cestu i do tváře...
… ať je v duši klid, když si každý zpívá to své...
… ať je dobře v novém roce

_______________________________________________________________________________________________________

leden

Aktuální diskuse: 
Má člověk následovat své sny?, říká se:
"jdi za svým snem, nelítej nízko, dream big.. a tak"... 

 

- v určitou chvíli mi došlo, že už mě nečeká žádná sláva a celkem mě      to ochromilo...     
- z mých velkých snů se nesplnil ani jeden, k většině z nich jsem se 
   ani nepřiblížil. To ale neznamená, že bych to viděl jako nějakou             prohru,
   nebo že bych ty řádově menší úspěchy vnímal jako neúspěch... 
- naplňovat sny většinou znamená přestat se starat o všechno a              všechny ostatní a jít si jen za tím svým...
- můj největší sen je mít odvahu mít sny a jít za ním...
- tolik energie cestě ke splnění snů a  pak hodně nepříjemné                     prozření...
- cestu ztratit znamená cestu poznat... 

Závěr: ???
Člověk má následovat své sny. A i když zdaleka vždy nemusí dojít cíle, 
už jenom ta cesta stojí za to!

Posílí vás, hodně se toho o sobě dozvíte...    L.S

________________________________________________________________________________________________________

  Včera jsem dostal zprávu, že náš bývalý kamarád Tomáš "Tom" Wágner náhle zemřel ve věku 65 l. Byl výraznou osobou S.O.R. a přestože před dvaceti léty nastoupil do jiného vlaku, tak mě tato zpráva zaskočila zcela nepřipraveného. S ostatními kamarády jsme probrali naše "společné" a závěr setkání patřil textu Steve Jobse, který napsal před svou smrtí:     

      Došel jsem až na vrchol úspěchu ve světě byznysu. V očích druhých je můj život nejspíš ztělesněním úspěchu. Nicméně mimo práce mám jen málo radosti. Na konci je bohatství jen aspektem života, kterému jsem přivykl. Když teď ležím na nemocniční posteli a promítám si celý svůj život, uvědomil jsem si, že všechno to uznání a bohatství, na kterém jsem si tolik zakládal, zbledlo a ztratilo význam tváří v tvář blížící se smrti.Ve tmě se dívám na zelená světla strojů, které mě udržují při životě a slyším jejich mechanické bzučení. Cítím, jak se blíží dech boha smrti. Teď už vím, že když nakumulujeme dostatečné bohatství, aby nám vydrželo po zbytek života, měli bychom usilovat i o něco dalšího, co s bohatstvím nesouvisí.
Mělo by to být něco mnohem důležitějšího: možná vztahy, nebo umění, snad sen z mládí… Bezuzdné následování bohatství nás promění v pokřivené bytosti, jako jsem já. Bůh nám dal smysly a možnost cítit lásku v srdci každého, ne iluzi, kterou přináší bohatství. Bohatství, jež jsem vyhrál v mém životě si nemůžu vzít s sebou. Mohu si odnést jen vzpomínky vysrážené láskou. To je skutečné bohatství, které vás bude následovat, doprovázet a dodávat vám světlo a sílu k tomu jít dál. Láska může cestovat tisíce mil. Život nemá žádné omezení. Jděte tam, kam chcete jít. Dosáhněte výšin, který chcete dosáhnout. Je to všechno ve vašem srdci a ve vašich rukou. Jaká postel je nejdražší na světě? Nemocniční postel.Můžete zaměstnat někoho, kdo bude řídit vaše auto, někoho kdo pro vás bude vydělávat peníze, ale nikdy nemůžete najmout někoho, kdo by za vás nesl vaši nemoc. Ztracené materiální věci lze nalézt. Ale je tu jedna věc, která nemůže být nikdy nalezena v případě ztráty – život. Když jede člověk na operační sál, uvědomí si, že existuje jedna kniha, kterou má ještě dočíst – Kniha zdravého života. Bez ohledu na stadium života, v němž se nacházíte, budete každý jednou čelit dnu, kdy se opona zatáhne. Ochraňujte lásku k vaší rodině, lásku k svému partnerovi, lásku vůči svým přátelům … 

Mějte rádi sami sebe a s láskou opatrujte ostatní.                         

                                                                     Steve Jobs

_________________________________________________________________________________________________

únor

Aktuální diskuse:
Život je jako sněhová vločka, která Ti teď přistála na dlaň. Myslíš si, že Ti nemůže utéct, přece ji pevně svíráš, ale... jednou můžeš zjistit, že Ti protekla mezi prsty. Nedopusť to. Nepromarni čas spoléháním se na budoucnost nebo litováním minulosti. Vlastníš ohromné bohatství – svou přítomnost, své TEĎ.
A pokud máš pocit, že kráčíš životem a všude je samá tma, zamysli se. Možná právě Ty jsi světlem, na které tolik čekáš. Neodkládej žádné důležité kroky na později, na speciální příležitost. Dnes žiješ. Dnes je speciální příležitost.

_____________________________________________________________________________________________________

19. 2. 2020

- v pondělí vzpomínání na pana prof. Jiřího Křižáka,

- v úterý  výšlap:

… trochu jsem pozměnil trasu, abych mohl po dlouhé době jako „odchovanec GJB“ projít bez čepice s velkou pokorou Ivančicemi. Před rozbřeskem po kávičce z clubíku směr Pisárky, Bosonohy, Střelice, Hlína, Menšíkova rozhledna na důvěrně známá místa na Krásné hoře kolem poutní kaple sv. Jakuba, po křížové cestě do Ivančic, přes historické nám., kde jsme si užili maturitní rozloučení a na chvíli se zastavil u zamčených dveří – jsou prázdniny - našeho Gymnázia Jana Blahoslava. Cesta pokračuje nad Ivančice, kde jsem se optal pejskaře na směr Zbýšov. Ukázal na vzdálený obzor s radou jít nejlépe rovnou po polích, řkouc: "teď jsou ještě schůdná"… a měl v tom jasno, byl to náš pan prof. zeměpisu a tělovýchovy, který nás tehdy vyučoval….

S hlavou plnou vzpomínek na „tehdy a jak dál“, s patami, které zpívají úplně jiné písně, než mám na jazyku a botami obaleným blátem - naštěstí fan Club Knajpa/čistá bota – a jeho zakladatel "vjednom"  se poslední dobou vejšlapů  nezúčastňuje, dorazil na sraz  s O.B., oslavil narozeniny Drahy, Zdeňky, Karina a zatímco ostatní pokračují do Zbýšova - „Hornického domu“, já se vydal na cestu zpět do clubíku ...

- sedím v clubíku, nohy odpočívají a myslím na to, že před 547 roky se v Toruni narodil Mikuláš Koperník, který svojí teorií o heliocentrickém uspořádání vesmíru převrátil v té době utkvělou představu o geocentrismu, tedy že Země je středem vesmíru. Naštěstí za chvíli přišli kamarádi s teorií, že každý má svůj střed vesmíru a náš společný je právě zde... L.S.

_______________________________________________________________________________________________________

březen

Aktuální diskuse:

- na slezinách …. na tebe dýchne nicota, deprese, prázdnota a beznaděj, ano, mnoho se změnilo, ale lidé zůstali stejní, jenomže teď víme líp, kdo je kdo :
Kdo je slušný, byl slušný vždycky.
Kdo byl věrný, je věrný i teď.
Kdo se točí s větrem, točil se s větrem i dřív. 
Kdo si myslí, že teď přišla jeho chvíle, myslel vždy jen na sebe.
Nikdo se nestává přeběhlíkem, kdo jím nebyl vždycky.
Kdo mění víru, neměl žádnou.

Člověka nepředěláš, jenom se ti vybarví...

________________________________________________________________________________________________________

Čtení pod lampou 2: Arthur Rimbaud - Opilý koráb

________________________________________________________________________________________________________

10. 3. 2020 Řícmanice - „U Lajcmanů“.

Ráno z clubíku kolem Svitavy, Těsnohlídkovo údolí,

Resslův pomník, odbočka Říčky bus, s O.B. do Řícmanic,

rozloučení  a zpět přes kopec, studánka Pro Silva,

Myslivna lišky Bystroušky, studánka Leoše Janáčka,

odpočívám, popíjím vodu a v hlavě přehrávám  jeho Sinfoniettu...

Po chvilce se zastavil u studánky cyklista, usmál se, nabral vodu do láhve se slovy, že Janáček je pro něj velmi těžký, rozervaný a představil se jako Největší Velitel a DJ ve společnosti Stadion Kulturní Centrum Babylon. Rozhovořil se o jeho vnímání hudby přes matematická čísla, vztazích mezi lidmi, hebrejštině, o objektivní realitě, spiritualitě, mysticismu a učení dávných náboženství a posvátných knihách Východu. Po hodině se loučíme a já odcházím směrem clubík, v hlavě jasno, že 1+1 nejsou 2, ale dvě a "Něco", a to "Něco" je světelné kvantum. Dnes si po právu zasloužím vrcholovou odměnu Jeníka Chodce...

… Sedím u odměny, myšlenky se snažím zklidnit a verše S. K. Neumanna z knihy Lesů, vod a strání vytesané do kamene nad řekou Svitavou k tomu moc nepřispívají:

Na šedém balvanu Děravé skály 

se samotou srůstaje sedím, 

pode mnou vody jak by se rvaly,

na zběsilou Svitavu hledím.“

                Tož tak.....

 

Dnešní kytarové odpoledne začne Elevato, Lento, Adagio!!!..

                                                    L.S.

_____________________________________________________________________________________________________

duben

Aktuální diskuse:

Dvě holčičky, hodná a zlá, sedí na okně

a plivou dolů na lidi.

Zlá se trefila 2x, hodná 3x.

A tak dobro zvítězilo nad zlem.

__________________________________________________________________________

 

Usnul jsem v jednom světě, ale vzbudil jsem se v jiném.
Disney najednou přestal být kouzelným,
Paříž už není romantická, New York už není hlavním městem světa, Čínská zeď už není pevností, Mekka je prázdná. Objetí a polibky se staly zbraněmi a nenavštěvování rodičů a přátel se změnilo v projev lásky...
Najednou mi došlo, že moc, krása a peníze nemají cenu a nemohou sehnat kyslík, který tak potřebuješ. Svět žije dál a je krásný. Jen zavřel lidi do klecí.
Zdá se mi, jakoby nám říkal: „Vy tu nejste nezbytní. Vzduch, země, voda a nebe jsou nádherné a obejdou se bez vás.
Až se vrátíte, nezapomeňte, že jste mými hosty -  a nikoli pány“.

__________________________________________________________________________________

květen

Aktuální diskuse:

Pamatuj:

Všechno, co teď děláš, se Ti jednou vrátí. Život má totiž zvláštní smysl pro černý humor. Zachází s námi tak, jak zacházíme s druhými. A pořád nám připomíná, že jsou čtyři činy, které už nikdy nezměníme:

- Nevrátíme kámen, kterým jednou mrštíme.

- Nevrátíme slovo, které jednou vyřkneme.

- Nevrátíme příležitost, kterou jednou zahodíme.

- Nevrátíme čas, který jednou promarníme.

Vzpomeň si na to, až Tě napadne odepsat člověka.

__________________________________________________________________________________

Závěr z  dnešní Valpuržiny noci:

67876713_2373042492939521_4808939375113011200_n.jpg

 

 


 

 

 

_____________________________________________________________________________________________________

červen

 

Aktuální diskuse:

Každý máme schopnost se naučit to, co neumíme. Každý máme trpělivost – schopnost strpět, když se nedaří – i vytrvalost – schopnost vytrvat v cestě, když nám na něčem opravdu záleží.

SCHOPNI jsme všichni. OCHOTNI ale ne všichni.

________________________________________________________________________________________________________

červenec

Aktuální diskuse:

„Kdo nezná přístav, do kterého se chce plavit, tomu není žádný vítr příznivý.“

 Seneca

_________________________________________________________________________________________________________________

srpen

Aktuální diskuse:

"Hlubší názory a živější snahy a city..."

T.G.M.

____________________________________________________________________________________________________

září

Aktuální diskuse:

To, co způsobuje stárnutí, není věk, ale opouštění ideálů.

Karolína Světlá (1830 - 1899)

____________________________________________________________________________________________________

8. 9. 2020 Nebovidy „Chata U Bobra“.

     Ráno z clubíku kolem Svitavy a Bobravy s tradiční zastávkou u Nového mlýna, kde se před 135 lety narodila někdejšímu mlynáři Mořici Tomkovi dcera Fanynka, snad celoživotní láska Petra Bezruče a pak již jenom pár kroků k Bobříkům. Marcela s Tondou vše perfektně připravili,tedy především hříbky s masem a po příchodu O.B. jsme oslavili šestery narozeniny (vynikající řízečky Haryho, bábovka a sekaná Sazy, ovocný táč Hanky ….) nu a já po chvíli odpočinku se vydal zpět po cestě do clubíku, po které chodívala překrásná Fanynka do školy v Brně. O čem asi snila, jaké ji doprovázely touhy... bylo ji sotva patnáct let, když ji potkal podstatně starší Bezruč. Zapálila v něm nový plamen milostného citu a vyvolala novou tvůrčí vlnu. Zamiloval se a nazval ji Labutinkou ….ona jej odmítala a dne 31. ledna 1922 zemřela v domě č. 57 na nynější Bezručově ulici jako sedmatřicetiletá. Bezruč ji zvěčnil v několika básních, které zařadil do Slezkých písní – Labutinka, Žně, Cikánské děvče, Fanynce, Žila jsi..

     Kráčím po cestě v údolí, které si bard tolik oblíbil, ale jeho místa, kde tu roste "bílá a růžová a nádherná a vonná" třemdava i zlatohlavá lilie jsem nenašel. L.S.

_________________________________________________________________________________________